Balada o nehodě automobilu Tatra

Ivo Jahelka

1:BlBmízko u SC#enice mG#alá je vBmesnice,
žD#mila tam stBmařenka vBdimelice nE7ábožná,
v žBmivotě škC#udlila, k BG#ohu se mBmodlila,
nD#ma stará kBmolena bE7yla dost zBmámožná,
vlC#astnila chG#alupu Bma malou zEmahrádku
v zF#atáčce sC#ilnice G#E7 dC#o Hrádku,
D#mač žila v sBmoudobé spF#olečnG#ostC#i,
vD#měřila vBme spásu nD#m(F7)a věčnostE7(B)i.
2:Večerní modlení nesnese prodlení,
v onen den kritický babička poklekla,
v nábožném dojetí neměla ponětí,
že bude za chvíli u brány do pekla.
Obraťme nyní svou pozornost k vozovce,
jel po ní náklaďák, blížil se do obce,
z dřevařských závodů Drevofatra
zásilku potřebnou veze Tatra.
R:PBmaternG#ostBmer, BD#moha prBmosteD#m,
nBmež vám z kD#mosteBmr trE7áva vzrostBme.
3:Neměla závadu tatrovka v nákladu:
sto rakví na korbě, dalších sto na vleku,
jak po ráně morové ty truhly borové
naskládané k sobě, stěsnané na fleku,
a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí,
nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí,
nabízím vám jenom k posouzení
historku jednoho vodsouzení.
4:Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti,
když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl,
poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky
tatrovku s nákladem do smyku přivedl,
najela kola na obrubník zpevněný,
právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný,
a za ním zahrada naší tetky,
co právě duchovní měla pletky.
5:Náklad tím nárazem vymrštil se rázem,
rakve se rozlétly volně do prostoru,
babičky zahradu vodpředu dozadu
souvisle pokryly - vobrázek z horroru,
a pár jich uvízlo i v korunách jabloní,
vtom babka nábožná z okna se nakloní,
klouby i rysy jí rázem ztuhly:
v zahradě jen samé černé truhly.
6:Ubohá poklekla, tuze se ulekla,
že nastal soudný den, očistec záhrobní,
klepala patama, čekala satana,
že si neužije svůj důchod starobní,
když pak k ní přistoupil strážmistr od VB,
svěcenou vodou ho pudila od sebe,
byť o veřejného šlo činitele,
měla v něm ďábla, ne spasitele.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.69+00:00
Výsledky hledání: